Web "wvw.socharadegasta.cz" se zaměřuje na prodej sošek Radegasta, slovanského boha. Nabízí různé varianty sošek včetně zlatých a stříbrných, často ve spojení s láhvemi alkoholu Božkov. Web také poskytuje informace o historii sochy a jejího původu.

Socha Radegasta pohanského boha Slovanů  – boha slunce, hojnosti a úrody – je socha stojící na hřebenu Radhoště. Autorem sochy je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek. Současná socha je vyrobena z vápenické žuly, je vysoká 320 cm a váží 3,38 tuny. Původní socha vážila 1,4 tuny a měla 320 centimetrů, rozdíl je daný v rozdílných materiálech a dutosti původní sochy.

Pohanský bůh má mužské tělo, hlava má podobu lva s úšklebkem šelmy, na hlavě přilbici v podobě býčí hlavy s rohy, oblečen je do suknice zdobené ornamenty se širokým zdobeným pasem se sponou ve tvaru slunce, z pod suknice vyčnívají lidské nohy obuté do krpců. V pravé ruce drží roh hojnosti, na kterém sedí kachna, levou rukou se opírá o sekeru na dlouhém topůrku, snad valašku. Umístěna je na katastru obce Dolní Bečva, přibližně 1 kilometr jihozápadně od Pusteven, s tváří otočenou k vrcholu Radhoště.

Na svém díle začal Albín Polášek pracovat již v roce 1924 a je známo, že již v Americe vzniklo několik variant tohoto díla. Původním Poláškovým záměrem bylo vytvořit soubor pohanských bohů ze slovanské mytologie, pro jejichž umístění si vybral právě bájnou horu Radhošť. Nakonec však zrealizoval pouze boha plodnosti a úrody, kterého vytvořil jako prvního. V roce 1930 si autor v Praze najal Novákův ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Do rodného Frenštátu pod Radhoštěm Albín Polášek před druhou světovou válkou často jezdíval na dovolenou. Pod osobním dohledem a jeho vedením byly kolem roku 1930 (podle třetinového modelu) ve slévárně firmy Maška v Praze hotoveny dvě identické sochy Radegasta.

Obě sochy byly vyrobeny ze směsi betonu a žulové drti vyztužené železnou kostrou, lišily se však barevným odstínem. První sochu Radegasta, z bíločerné žulové drti, Polášek věnoval svým rodákům z Frenštátu pod Radhoštěm a byla umístěna na hřebeni Radhoště. Druhou sochu Radegasta, ze žulové drti červeného odstínu, hodlal Albín Polášek umístit na své zahradě, protože se na stáří chtěl vrátit do rodných Beskyd a Radegastem si doplnit na své zahradě budovaný háj původních slovanských bohů. Druhá světová válka a později Vítězný únor 1948 překazily Poláškovy plány na stáří. Změna politických poměru v Československu navíc spojená s jeho závažnými zdravotními problémy (mozková mrtvice v roce 1950) jej od návratu do vlasti navždy odradila.

Slavnostní odhalení sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje, které bylo vytvořeno souběžně, se uskutečnilo 5. července 1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti, kterou uspořádala Matice Radhošťská a Pohorská jednota Radhošť pod záštitou československé vlády s podporou prezidenta T. G. Masaryka. Vytvoření sochy tenkrát hradili čeští rodáci v Americe, kteří ji pak darovali své vlasti. 4. července byla bouřka a během stráže

Na přelomu 50. a 60. let 20. století byla dělníky na zahradě bývalé Maškovy slévárny v Praze pod nánosem zeminy a listí objevena ona druhá Poláškova socha Radegasta. Nejspíše ji sem kdosi ukryl před německými okupanty hned na počátku či během druhé světové války a po roce 1945 se na dobře zamaskovanou sochu zapomnělo. Protože socha měla zvířecí rysy, místně příslušný úřad usoudil, že se tematicky hodí do pražské Zoo, kam také byla v roce 1961 přesunuta. Mezi roky 2014 až 2015 byla tato socha zrestaurována a doplněna o kachnu na rohu hojnosti, která se v průběhu let ztratila.

Zdroj textu: Wikipedie - Otevřená encyklopedie: Radegast (socha) [citováno 10. 12. 2023].